• Na montessori filozofii, kde je základem nehodnocení.
• Na teorii typů, která vysvětluje rozdílnost nás maminek i dětí
• Na mé 12 leté praxi v podporování maminek a dětí.
• Na praxi ve studiu Mones, kde společně s lektorkami vedeme lekce Hrajeme si Mones, které 11 rokem rozvíjím.

Před tím, než se syn narodil, jsem měla tolik představ, jak TO budu dělat. 

Nakonec mými kámoši byly pohádky na PC a spousta dalšího fuj. Věděla jsem, že se mé představy hroutí. Nakonec se zhroutilo i mé manželství v synovo 3 letech.

Dříve než bylo přeloženo mnoho knih jako Koncept kontinua, Vychováváme děti a rosteme s nimi, AHA! Rodičovství, ještě dříve před tím, jsme syna vedli k samostatnosti, k respektu k nám i k sobě samému.

Jak je to možné?

Synovi je 16-17 letech a já jsem přesvědčená, že to někde v nás je. Jen máme nastavený jiný "program". Tím, že není náš, tak nám nefunguje. 

Já po všech letech mám už více dnů v rovnováze. Upřímně se přiznávám, že každý den přijde nějaká nová či staronová výzva, která zkouší mou pozornost.

• Na montessori filozofii, kde je základem nehodnocení.
• Na teorii typů, která vysvětluje rozdílnost nás maminek i dětí
• Na mé 12.leté praxi v podporování maminek a dětí.
• Na praxi ve studiu Mones, kde společně s lektorkami vedeme lekce Hrajeme si Mones, které už 11.let rozvíjím.

Před narozením syna Vavřince jsem měla mnoho představ, jak TO s ním budu dělat. 

Nakonec byly mými kámoši pohádky na PC a spousta dalšího "fuj". Věděla jsem, že se mé představy hroutí. Nicméně bylo i mnoho skvělého, ale to jsem v té době nevěděla!

Dříve, než byly přeloženy knihy jako "Koncept kontinua", "Vychováváme děti a rosteme s nimi", "AHA! rodičovství"..., již dlouho před tím jsme syna vedli k samostatnosti, k respektu k nám i k sobě samému.

Nosila jsem ho v babyvaku, kojila do 3 let, všichni jsme spali v jedné posteli, každý den vstali a společně jeli do veterinárních ordinací mého manžela. Cestovali jsme po Evropě, po Asii s baťůžkem na zádech. Sama jsem se vydala s 9letým synem na cestu do Santiaga de Compostela, do Nepálu a skončila na Srí Lance atd.

Synovi je téměř 17 let. Díky němu jsem se mnohokrát přesvědčila, že TO, co hledáme, je v každé z nás.

Máme ale nastavený "program", který nám říká, jak TO máme dělat.

Tím, že není náš, nám vlastní, tak nám nefunguje. 🙁

Od synových 3 let jsem na cestě s ním sama. Po boku jsou mými oporami montessori, konstelace, Teorie typů, sny a praxe s rodiči a dětmi.

Má cesta:

Pracovala jsem, založila a byla jsem supervizorkou několika montessori jeslí a školek.

11 let rozvíjím kurz Hrajeme si Mones (dříve Montessori), který má své sídlo v centru Prahy. Týdně ho navštíví více jak 100 maminek s dětmi, které mají chuť a možnost lekce ve studiu Mones navštěvovat. 

Připravila jsem a vedla semináře, kurzy a uspořádala mnoho pobytů pro rodiče s dětmi. Řada rodičů se na mne obrací a konzultuje své rodinné otazníky na privátních setkáních.

Syn má mou velikou důvěru. Umí říct, co potřebuje, a já se naučila vyhodnotit, zda je to v souladu i se mnou. Na začátku všeho jsem měla nadšení pro montessori filozofii a teď objevuji právě díky synově cestě wafdorfskou pedagogiku.

Proč já?

Odhalili jste důvod, proč vám popisuji svůj příběh?

Ano, není to váš příběh, vy ho máte jiný a díky tomu není možné obout mé boty a věřit, že se vám v nich bude chodit dobře.

Boty, ve kterých budete šlapat ve svých každodenních radostech a starostech s dítětem nebo dětmi, si musíte spíchnout sami.

Mohu vám s Mones-týmem stát po boku a dávat nabídky na střih, materiál atd., ale vy si je budete pěkně steh za stehem šít a zkoušet, upravovat. Nakonec nebudete mít jen jedny botky, ale zjistíte, jak vám dítě poroste, že jich vystřídáte hnedle několik. Pro každý vývojový krok jiné.

Doufám, že na sebe budete hrdí. Já na sebe a syna jsem.

Upřímně se přiznávám, že každý den přijde nová či staronová výzva, která zkouší mou pozornost. Ale jak jinak když jsem máma :-).